A druhá část...
Příznivci Blosséma začali věřit, že ve své dobrotě nabídl jejich král své soupeřce mír, ona odmítla, Blossém jí však nechtěl usmrtit a tak volil cestu věčného spoutání. Podle Bílých to byl Blossém kdo ukončil jejich boj zakletím a on je tedy výhercem. Černí věřili něčemu jinému. Naivní Blossém si myslel, že Dárnis přijme jeho květiny a vzdá se. Bojovná Dárnis však odmítla, vytáhla svoji kouzelnou dýku a Bloss´ma začarovala, aby každý viděl, jak hloupý to byl muž. Sama pak ale neunesla sílu onoho kouzla a moudře ho seslala i na sebe. Chtěla si tak zajistit věčný život, věčnou památku i úctu. Podle Černých vyhrála nádherná Dárnis...
At' to bylo jakoliv, město se rozdělilo na dvě části a tak tomu je dodnes. Město má dvě školy magie, dvě armády, dva velitele, dvě správní rady, dva chrámy. Jediné tři místa mají společné. Náměstí se sochami dávných hrdinů uprostřed, lazaret a hřbitov. Jen Bílí mohou díky svým kouzlům provozovat lazaret, kam chodí obě strany, bez rozdílu. Jen Černí mohou provázet duše zemřelých na onen svět a starat se tak o hřbitov. A náměstí je připomínkou začátku. Pohled na kouzelníky, kteří nikdy nepřestali bojovat, kteří se nikdy nevzdali jeden druhému dodává všem odvahu...
Vždyt' všichni jsou lidé a je jedno, jakého vyznání. Všichni potřebují to samé, všichni někdy potřebují vidět své hrdiny a připomenout si, že i oni mohou takovými být, když vydrží a přežijí...
Jsou tu však lidé, které odvěký spor nudí, kteří už nemají trpělivost s nekonečnými háskami a nenávistí. Mezi tyto lidi patří i Mravenci, Rudí barbaři, kteří mají jeden jediný cíl. Zabít všechny a ovládnout město. Mravenci jsou novou hrozbou jak pro Černé, tak pro Bílé. Je však otázkou, zda se znepřátelené strany dokáží spojit proti jednomu nepříteli, zda dokáží zapomenout na staré rány a postavit se proti nebezpečnějším...Pokud se nespojí, Mravenci ovládnout Veari a po ulicích bude ležet mnoho těl nevinných. Již už není svět černobílý, již se do něj přidává i Rudá, barva krve, barva vášně, nenávisti. Ale i barva lásky...
sice jsem ti to už říkala, ale zopakuji ti to znovu: tahle povídka se mi líbí... má to zajímavý příběh a je to něco nového, protože ty tenhle žánr obvykle nepíšeš a musím uznat, že to je opravdu moc hezky napsané... je tak dál, zlato :)