4.kapitola D.A. Devil or Angel

2. října 2008 v 21:29 | netri |  Cold case
4.kapitola je zde a to hlavně napopud některých čtenářek:) Děkuju za hezké komenty (a kdo je Lilin přítel nepovim. Jenom vám můžu říct, že patři ke skalním fanouškům jednoho páru:D) Písnička k týle kapče je od finské skupiny Tarot. Zpívá ji člen skupiny Nightwish. A piště komenty:D Povinně

4.kapitola

"Už jste tady zase?" zeptal se překvapeně Simon když otevřel dveře. Will přikývl.
"Ale tentokrát jdeme za vaši ženou," řekl. "Jinak, tohle je poručík Stillman," představil svého šéfa.
"Marilon? Jsou tady detektivové," zavolal Simon a zašel do obýváku k televizy. Chtěl nechat svoji ženu s detektivy o samotě.
Z kuchyně vyšla starší, štíhlá tmavovláska s brýlemi. Mírně se pousmála.
"Co potřebujete?" zeptala se.
"Chceme se zeptat na něco ohledně syna a gangu kam patřil," vysvětlil John. Marilon se zamračila.
"Co přesně chcete vědět?" zeptala se smutně.
"Jaký měl Samuel vztah k dívce jménem Iseult, šéfce gangu?" začal Will. Marilon se uchechtla.
"Sama jsem znala hodně, ale až takhle moc ne," odpověděla.
"A k jiným členům gangu?" upravil otázku John. Ted' už se Marilon chytla. Povzdechla si.
"Simon to neví, nechce to vědět, ale před vámi to tajit nemůžu," začala a znovu se nadechla.
"Samuel nebyl pouhým řádovým členem tý skupiny. Spolu s Iseult byli šéfové. Oni byli hlavní, ti co všechno řídili, o všem rozhodovali. A právě to rozhodování dělalo synovi problémy. Vim o tom, protože jsem byla něco jako...no, prostě sem držela ty lidi zkrátka. Taková morální podpora." Na chvíli se odmlčela, pak zase pokračovala.
"Usměrňovala jsem ty, co neposlouchali Iseult a porušovali její pravidla. Tenhle gang nebyl jako jiný zločinecký gangy v ulicích. Byla to skupina svobodných lidí skrývajících něco zvláštního. Odvahu, inteligenci, smysl pro spravedlnost. Jak já ty lidi milovala..."

30tiletá Marilon seděla opřená o náhrobní kámen. Vedle ní seděl její syn, hlavu v dlaních.
"Mami? Udělal jsem asi chybu," svěřil se.
"Chyby dělají všichni, synu. Co se děje?" zeptala se Marilon. Samuel na ni ztrápeně pohlédl.
"Měl jsem se rozhodnout. Pamatuješ Zacka? Takovej zrzek," začal Sam. Mari kývla.
"Je na drogách a včera zkoušel prodat ten hnus jinejm členum. Vyhodil jsem ho, ale mam pocit, že sem to neměl dělat. On potřebuje pomoct a tim, že sem ho vyhodil, jsem jeho šnace na záchranu zmenšil na minimum. Řekl jsem to Isy, ale ona se pouze smutně usmála. Nic neřekla, jenom mlčela. Kdyby ho načapala ona, dala by mu šanci. Šanci na život. Ona by mu pomohla. Jako správný anděl," vysvětlit Sam svoje trápení. Marilon pochopila. A musela se pousmát.
"Zacka si pamatuju. Agresivní, neovládající se. Uklidní ti, když ti řeknu, že jemu pomoc nelze? Akorát by vás dostal do problémů. Tebe a Isy. Kdyby u vás zůstal, klidně se mohlo stát, že by mu ruply nervy a toho vašeho andílka zbít. To by si chtěl? Aby Isy kvůli svý naivní dobrotě dostala přes pusu?" zeptala se.
"Ale aspoň bych byl s ní. Vždyt' ona je schopná za ním jít. Kdybych byl s ní, mohl bych jí ochránit. Nedopustit aby jí nějak ublížil. Jenže ted'...pokud za nim pujde, kdo ví co jí udělá," dovysvětlil své obavy. Tak né o Zacka, ale o Isy měl strach. Marilon ho objala
"Tak ji jdi zachránit chlapče. Najdi ji a zachraň svého krásného anděla," zašeptala mu do ucha se slzami v očích. Vždycky se bála toho jak to skončí. Samuel ji objal, zvedl se a utekl pryč. Utekl si hrát na hrdinu.

"Zack Rowens nakonec udělal to, čeho jsem se bála. Sam přišel pozdě, jeho Isy byla už za svoji naivitu potrestána. Skončila s roztrženym rtem, napuchlou tváří, malym otřesem mozku a podle mě i zlomenou rukou. Ošetřila jsem jí to, k doktorovi nešla. Jako vždycky. Už si na takový zranění zvykla. Holčička naivní..." zavrtěla hlavou Marilon. O Iseult mluvila jako o andělovi, jako by to byla její dcera...
"Proč tolik vyšilovali kvůli drogám?" zeptal se Will. Nešlo mu do hlavy, že šéfové gangu byli tak...počestní.
"Pravidla. Žádný drogy, žádný alkohol, žádný násilý. To vymyslela Iseult. Pokud se někdo nechtěl dostat do průšvihu, musel to dodržovat," usmála se Marilon pyšně. Ona byla pyšná na svý lidi. Ve skutečnosti neměl gang dva vůdce. Měl tři. Nevinou, andělskou Iseult, zamilovaného ochránce Samuela a inteligentní, zkušenou Marilon. Téměř rodina.
"Nevíte kdo byla ta holka co jela na motorce se Samem?" zeptal se John. Marilonin úsměv povadl.
"Netušim, ale určitě to nebyla Samova holka. On byl zamilovaný pouze do Isy."

Patero detektivů sedělo v kuchyňce, pilo kafe. Nebavili se o ničem jiném, než o tom zvláštním případě.
"Takže tu máme dvě holky o kterých nic nevíme. Tajemnou šéfku Iseult, podle některých d'ábelskou, podle jiných andělskou. Samuel i ten Bill ji milovali. Simon nenáviděl a Marilon se o ní vyjádřila jako o naivní holčičce co se pokoušela zachránit svět. Ta druhá, neznámá jezdkyně. Ani nevíme jestli skutečně žije a jaký měla k samovi vztah. Asi nějaká řádová členka," shrnula vše Kat.
"Tu Iseult bych vyškrtl, neřekl bych, že by byla vraždit," začal Scotty.
"Ale měla motiv. Když Sam zemřel byla jedinou šéfkou. Nemusela se s nikym dělit o vládu a bodyguarda by hned našla novýho," namítl Nick. Všichni museli uznat, že má pravdu. Ta holka byla stále jejich podezřelou.
"Jenže, podle výpovědí vyplívá, že nebyla schopna ublížit ani mouše. Proč by zabila kluka, kterej ji chránil a miloval?" Pokračoval Scotty.
"Tebe ta holka zaujala co?" zeptal se s posměchem Nick. Scotty po něm vrhl naštvaným pohledem.
"Ne, jenom řikám to co víme. Prostě mi nesedí, že by Samuelovi ublížila," obhajoval sebe i tu neznámou.
"Nekecej. Je v tom víc. Tebe prostě přitahujou autorativní holky," škádlil ho pořád Nick.
Scotty rezignoval.
"Dobře, musim uznat, že holky jako Iseult se mi líbí," uznal nakonec, ale Nick nepřestal.
"Protože tě můžou kdykoliv nakopat do prdele, nebo protože sou tak křehký, že je můžeš ochraňovat?" rýpal dál. Tohle Valens ignoroval, i když znal odpověd'.
"Nechte toho. Ale přeci jenom. Iseult stále zůstává naši hlavní podezřelou. Mohla třeba žárlit na tu neznámou jezdkyni," přidal se John.
"Počkejte. Tohle je pouze o jeho životě v gangu. Ale co škola? Tam neměl nepřátelé? A jeho normální život?" napadlo náhle Willa. Ostatní na černocha pohlédli, neměli na to co říci. Samuela zatim brali jenom jako šéfa, ochránce. Ale jaký byl v normálním životě?
"Pokud dobře vím, Lilly byla Samovou kamarádkou a spolužačkou. Scotty, mohl by si za ní zajít? My zatim předvoláme toho Zacka, jesli stále žije," nařídil John. Všichni s ním souhlasili.

"Lil? Ahoj, jsem tu pracovně," vešel Scotty do jejího bytu. Smutně se usmála, řekla at' se posadí.
"Co potřebuješ vědět?" zeptala se nervózně. Pousmál se,
"Jaký byl Sam ve škole?" zeptal se. Povytáhla obočí, čekala jinou otázku.
"Ve škole? Pozornej student i spolužák. Vynikal ve fyzice, často mi radil o písemkách, protože fyzika mi moc nešla. Nebyl ve středu třídy, žádná hvězda. Prostě jenom žil mezi svými známými, s ostatníma žádný spory neměl. Sice tam bylo pár lidí, kteří ho neměli příliš v lásce, ale ti neznali ani cestu do Kensa. Ve třídě vraha nehledejte, tohle bude záležitost gangu," odpověděla. Položil ji dlaň na rameno, lehce stiskl.
"Stále to bolí, že? Ta ztráta," zeptal se. Kývla, zase se neubránila slzám.
"Ale jsou to jenom vzpomínky. Minulost. Ted' je to všechno jiný," zašeptala. Pevně ji objal, hladil po zádech. Případ otevřel staré rány. Rány, které měly být zacelené, ale nebyly.
"Kdo je zatim vašim podezřelým?" zeptala se náhle. Začal jí to všechno vyprávět, napjatě poslouchala a děsila se okamžiku až všechno pochopí. A oni to pochopí. Oni si dají jedna a jedna dohromady...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zipik zipik | Web | 3. října 2008 v 8:31 | Reagovat

Ano, takže povině píšu koment ;) :D

Nick je pěknej prudič musim říct xD Celkem by mě zajímalo kdo byla ta holka se Samem na motorce (Někdo mě napadl ale....xD)

A doufám že se teda jenou dozvíme, kdo je ten její přítel ;) :)

2 Míša Míša | Web | 5. října 2008 v 9:56 | Reagovat

takže koment ode mě xD

Ten konec je fakt zajímavej, už se těšim na pokračování :). A jinak souhlasim se zipikem :)

3 ivet ivet | E-mail | 5. října 2008 v 21:36 | Reagovat

máš super povídky, jen piš rychle pokráčo.. jo a taky něco tuším, jestli je to tak, jak si myslím, je to síla!! :-)

4 Pípa Pípa | 5. října 2008 v 21:59 | Reagovat

No páni!!! To zírám .. ten konec dokáže člověku učarovat!!!

Fakt úžasná povídka .. jsem strašně zvědavá na další pokráčko ... máš talent holka. Jen piš dál .. budu Ti držet palce a těšit se na další dílek. ;)

5 Lenny Smith Lenny Smith | 6. října 2008 v 15:21 | Reagovat

jojo... Netrinka píše krásný povídečky a tahlencta... byla jsem první, komu jí dala přečíst a musím uznat, že tahle povídka je ta nejlepší a nejkrásnější povídka, kterou napsala. Je skvěle psaná a má skvělej děj.

Seš fakt skvělá a... ty si to nechceš přiznat, ale píšeš mnohem líp než já xD moje povídky a příběhy jsou oproti tvým... jsou nic! :))

6 Lendulka Lendulka | Web | 6. října 2008 v 15:45 | Reagovat

já taky něco tuším ohledně tý holky na motorce ,asi vim kdo to je a jestli je to pravda tak to je dost hustý už se těšim na pokráčko

7 Ronia Ronia | E-mail | Web | 6. října 2008 v 16:35 | Reagovat

Tvůj blog je něco tak krásného.Tvůj blog je jeden z nejlepších.Nechápu a nemám ráda ty co tvůj blog nemají rády tak jako já.Miluju tvůj blog a budu se snažit ho neopustit a taky ho neopustím.

Pošli to všem svým sb mě taky jestli chceš a krásným blogům taky i když nejsou tvoje sb.Pokud jich pošleš víc jak 9 a 9 se ti vrátí.Pokud to pošleš příjde tvoje tajná láska a dá ti pusu.Pokud to nepošleš nic ti nedá a nakope ti prdel.Posílej do 5 minut od přečtení

8 Míša Míša | Web | 10. října 2008 v 17:50 | Reagovat

ahojky, máš u mě hotový design :)

9 Ryswin Ryswin | 30. ledna 2010 v 16:29 | Reagovat

Tak taky píšu povinně koment (i když asi lehce zbytečně, když je dneska 2010)
Moooc pěkný, jsem zvědavá, co bude dál. A jsem nevýslovně vděčná, že nemusim čekat na další pokračování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama