Další challenge / 1. den

21. listopadu 2015 v 23:12 | Netri |  Projekt 30 dní
Opět využiji toho, že sem nikdo nechodí a nikdo nečte mé výplody :) Tedy, kromě mě, já sem občas zavítám (tak jednou, dvakrát za rok) abych si přečetla, jaká byla má minulost. Takže v tom hodlám i pokračovat a pokud budu mít čas, kterého je bohužel dosti pomálu, tu a tam postnu nějakou další challenge. Tentokrát jsem našla toto: https://cz.pinterest.com/pin/AYYNBKJdWh-C4lQO_dK_vDlQHE3uBF7XWFMNnUQf_jc_NdfTXXaqmgQ/
A třeba časem najdu i další díl. Stejně pochybuji, že se dostanu dále než ke dni dva.

První den

Slovo, které mě vystihuje.

Naděje.

Je třeba dodat více?
Stále věřím, stále doufám. Občas zaklopítám, občas padám ke dnu, padám a dopadám, natluču si - zase se ale zvednu a snažím se pokračovat. Nezvát se. Věřím, že to jednou vyjde. Všechno.
Věřím a tak padám, padám a zvedám se.

Třeba má i tenhle svět nějakou naději.
I když poslední dobou i má naivní duše začíná pochybovat a ptát se -
Proč je na světě tolik nenávisti?

A jak to ovlivňuje mé psaní?
Je vcelku očividné, že když píšu, více se soustředím na prožívání než promyšlenost příběhu. Občas se i může stát, že mé příběhy jsou bezdějové, nebo s dějem velmi jednoduchým. Za to ty emoce...
Ráda bych věřila, že jsou popsány opravdově, protože pokud ne - nu, tak v mých příbězích opravdu není nic, co by stálo za přečtení. Mě osobně se líbí, jak píšu, i když jsem dlouho již nic nenapsala, ale jsem si vědoma svého osobitého stylu a toho, že to jsou spíše povídky pro mě samotnou. Povídky pro to, abych si je po pár letech otevřela a začetla se a pak si nadávala, že je nikdy nedokončila.
Možná je škoda, že je nikdo kromě mě nečte, protože právě v nich se skrývá nejvíce ze mě. Nejlepší způsob, jak člověka poznat, je začít se do jeho výtvorů...
 

Trochu z ocele...

11. listopadu 2014 v 22:55

Jsem zas já.

Hluboko nad věcí.

Palčivá v záblescích.

Dívám se na tebe.

Jsem trochu z ocele. A trochu smířená.


Jsem rána bez zvuku.

Chytám tě za křídla...
Jsem celá naruby.

Beru tě za ruku...
Ve svých vzpomínkách.

Jsem trochu z ocele.
A trochu smířená.

Zasej mě v kamení.
Trhej mě z kořenů.

Jsem celá naruby.

Naruby.
Unavená.
Rozhodnutá, ale vyděšená.


Změna?

15. října 2014 v 14:59 | Netri
Téma týdne - Jeden den, který bych ráda změnila
 


Eva IX

17. září 2014 v 22:03 | Netri |  Hlídka
Již devátá část. Tato je dokonce rozdělena na dvě, ta první, trochu nedokončena, sepsána předevčírem a zcela racionální, ta druhá, dnešní, psaná pod vlivem zvýšené teploty a nemoci! Ale jo, líbí se mi v podstatě více, konečně jsem našla nějakou inspiraci :) Dle mého názoru se dá číst jen část č. 2.

Hannibal

7. září 2014 v 13:15 | Netri |  ostatní
Další "recenze", tentokrát na seriál NBC - Hannibal.

Nejprve dvě upozornění - nikdy jsem nečetla knižní předlohy a ani neviděla známé filmy s Anthony Hopkinsem alias Hannibalem, dá se tedy říci, že toto je mé první setkání s tímto "příběhem" a postavami.
A druhé upozornění - článek obsahuje spoilery pro obě série.

Tři bratři

31. srpna 2014 v 20:58 | Netri |  ostatní
Mám ráda pohádky. Mám ráda české pohádky. Mám ráda pohádky, ve kterých se zpívá.
Z toho vyplívá, že nová česká pohádka Tři bratři by se mi měla líbit rovnou třikrát. Tak kde se stala chyba?

Po dlouhé době jsem viděla téměř zaplněný sál, sice to většinou byly malé děti s rodičema či starší dámy, ale děcka se chovala slušně a některé jejich hlášky byly vážně dosti vtipné a roztomilé. Jak už to u dětí bývá. Ano, se sestrou jsme si tam přišly trochu nepatřičně, ale my nemůžeme za to, že milujeme pohádky!
Upozornění - tento článek obsahuje spoilery.

A teď už k samotné pohádce. Jako první věc bych měla zmínit, že to jsou vlastně tři klasické pohádky dohromady - Šípková Růženka, Červená Karkulka a pohádka O dvanácti měsíčcích. Dvě z těchto pohádek mám velmi ráda, ta třetí - no, v Červené Karkulce prostě není žádná krásná princezna a princ, který by jí zachraňoval (či naopak, to vůbec nevadí). Zpracování těchto tří příběhů bylo zcela klasické, nekonalo se žádné překvapení, každá z pohádek byla vyprávěna postupně a jediné, co měly společné, byly protagonisté mužských rolí - tedy právě ti tři bratři, o kterých to celé bylo. Scény s bratry byly vlastně to jediné, kde se odehrávala nějaká originalita v příběhu a kde divák mohl hádat, jak to asi tak bude pokračovat a co se může stát. Nešetřilo se v nich také humorem, i když pointa napravení "špatných" vlastností byla tak trochu - pro mě nedostačující.

Ale snad už k jednotlivým pohádkám.
Šípková Růženka byla laděna krásně romanticky a musím říci, že mi je dosti líto, že byla odbyta jako první. Chápu ten důvod, nejstarší bratr se nejprve musel stát králem, aby pak zaopatřil zbylé dva, ale - ale sakra, ten Klus tam byl jen takovou krátkou chvíli!
Nutno podotknout, že nehrál žádného pitomce, což mě dosti překvapilo.
Se sestrou jsme se shodli, že ať byla tato pohádka krásná, romantická a velmi povedeně ztvárněná, měla jednu velkou chybu - odbyla se na začátku a zbytku filmu vzala herce, na kterého jsme se těšily nejvíce. Ale jo, zase mu to slušelo...

Druhá pohádka - Červená Karkulka, mi přišla jako jeden velký vtip. Červená Karkulka jako desetiletá holčička? Myslivec, který jí žádá o ruku (ano, sám nebyl dospělý a říkal, že se vezmou, až Karkulka dospěje), ale...ale...ALE!!!
Vlk mi přišel přehnaný a nechutný, to je ale věkem, v kině byl chlapeček, který pak svému tatínkovi vyprávěl, jak se mu zrovna tato pohádka nelíbila, protože se příliš bál strašidelného vlka.Asi to splnilo účel.
Nejlepší části této trochu...úchylné verze známé pohádky? Snad rozhovor s Karkulčinými rodiči či samotný holub namluvený Pavlem Liškou...

A třetí část - Pohádka o dvanácti měsíčcích. Vojta Dyk cestoval světem, nechával se mlátit, padal do hnoje a učil se dobrým mravům než potkal krásnou dívku s bílým džbánem...
Tato pohádka mi přišla jako nejpovedenější. Maruška měla velmi krásný, příjemný hlas a chlápci, co hráli Dvanáct měsíců, byli prostě super. Bylo to dramatické, pěkně ztvárněné na pohled i na poslech a celkově asi nejpovedenější část...

Co více k tomu říci? Smíchání pohádek? Klidně. Jenže přišlo mi, že to tady moc nefunguje. Jediné pojítko, které ty pohádky mezi sebou byli, byli právě ti bratři. Nic více. Tři oddělené příběhy, které jsou divákovi známy a ničím nepřekvapí, dokonce jim ani není věnován dostatečný čas, aby se do nich člověk řádně vžil. Ano, byl tam humor a bylo to fajn, ale stále mi to přišlo mělké. Příliš mělké, příliš zaměřené na menší děti, které nepotřebují inteligentní zápletku a rozuzlení.
Stále se mi to ale líbilo a stále jsem se u toho usmívala.
Krom několika scén, které mi vadily a to byly scény se Svěrákem, který přímo oslovoval diváky. Tady bylo jasně vidět, pro koho je ten film předně určen - malým dětem. Musím uznat, že kdybych byla dítětem, asi bych si to užívala mnohem více.
Takhle - takhle jsem se šla podívat na nové zpracování mých oblíbených pohádek s herci, které mám ráda a s písničkami, které se mi povětšinou líbily. Nebylo to špatné, nebylo to ale zase nějaké perfektní. Ano, tři bratři byli super, stejně jako zbytek obsazení, skvělé kostýmy, prostředí, všechno - kromě scénáře, který byl na mě až příliš neoriginální a málo překvapující. Asi bych chtěla příliš.

Pěkná pohádka, ale mezi mé nejoblíbenější se nezařadí, Čert ví proč, S čerty nejsou žerty a Tajemství staré bambitky se dají jen těžko překonat :)

Co kdyby - paní D.

6. srpna 2014 v 21:19 | Netri |  jednorázovky
Další část. Trvalo to delší dobu, trochu jsem se zasekla na úvodu. Nakonec z toho ale vzešlo toto. Tak pěkné čtení.

20. - 24. den

27. července 2014 v 16:52 | Netri |  Projekt 30 dní
Tu a tam se musím přestat věnovat seriálu a udělat i něco jiného. Například napsat sem (abych si připadala, že dělám i něco jiného, než jen sleduji vymyšlené dobrodružství vymyšlených postav...) Asi bych taky měla začít žít svůj vlastní život, jenže...
No nic, zde je dnešních pět písní.

16. - 19. den

22. července 2014 v 20:01 | Netri |  Projekt 30 dní
Dnes jsem narazila na jednu písničku, kterou sem prostě musím dát. Do jakéhokoliv tématu!
Ale pěkně popořádku.

12 - 15. den

19. července 2014 v 12:47 | Netri |  Projekt 30 dní
Takhle to bude lepší.
Komu by se chtělo psát každý den.


11. den

12. července 2014 v 20:59 | Netri |  Projekt 30 dní
Píseň od mé oblíbené kapely.

10.den

12. července 2014 v 0:10 | Netri |  Projekt 30 dní
Píseň, která mě uspává.

9. den

10. července 2014 v 18:30 | Netri |  Projekt 30 dní
Píseň, která mě roztančí.

8. den

9. července 2014 v 17:07 | Netri |  Projekt 30 dní
Píseň, ke které znám všechna slova.


7. den

8. července 2014 v 16:38 | Netri |  Projekt 30 dní
Píseň, která mi připomíná nějakou událost.


Kam dál